PRANÍ PRÁDLA

Říká se, že prádlo, obzvlášť to špinavé, se nemá prát na veřejnosti. Podle toho, co občas vidím ve svém okolí, speciálně při návštěvě fitka, si myslím, že by nějaká lekce praní některým ženám neuškodila :-) Berte prosím úvod tohoto článku s nadsázkou. Mám "prací úchylku ", vím o tom a možná jsem vlastně za to i ráda. Vážně mě baví prát a starat se o své oblečení. Myslím, že používám cca 8 druhů pracích prostředků, pro zvláštní barvy, materiál… To, jak peru spodní prádlo, už je kapitola sama pro sebe. A protože mi od vás přišly na základě postů, kde zmiňuji, že když se kvalitní prádlo správně pere, tak dlouho vydrží, dotazy, jak tedy peru například korzety apod., rozhodla jsem se, že to dneska shrnu do článku. Bývá zvykem, že na úvod se hodnotí minulé počiny.

Má vášeň pro praní či úchylka, nazývejte to, jak chcete, se zrodila asi před čtyřmi lety, když jsem si zničila velmi drahou košili. Myslím, že ten den si budu pamatovat do své smrti. Dlouho jsem toužila po kostkaté košili, je od známé britské značky, odrazovala mě samozřejmě vyšší cena. Nakonec jsem si nákup sama sobě vysvětlila jako „must have“, protože Burberry košile ve fit slim střihu vypadá perfektně k bílým i tmavým džínům, černým elegantním kalhotám nebo sukni. Je to zkrátka univerzální nadčasový kousek šatníku. Já si tuhle krásku při druhém praní zničila. Zabila bych sebe, pračku a všechny kolem a myslím, že jsem se tenkrát i rozbrečela, bylo mi to strašně líto... Košili už se mi zachránit nepodařilo, ale od té doby jsem si bedlivě začala studovat etikety, zjišťovat informace o tom, jak prát daný materiál, zkoumat složení pracích prostředků, protože co si budeme povídat, u nás doma se prostě věci hodily do pračky a nějak moc se to neřešilo. Já to tedy neříkám nahlas, ale kdykoliv přijedu k nám domů, tak mám pocit, že díky maminky praní má všechno neutrální šedohnědou béžovou zapranou barvu... Potrpím si na kvalitní a krásné kousky nejenom u spodního prádla, takže se snažím, aby mi vydržely co nejdéle. Dnešní článek bude zaměřený na moje tipy a zkušenosti, jak ošetřovat spodní prádlo. Budu moc ráda, když mi napíšete své rady, protože praní je oblast, ve které si ráda rozšířím informace.

Prádlo peru zásadně v ruce. Ano, je to oser (omlouvám se za explicitní výraz, ale myslím, že nic přesnějšího nevystihuje moji nechuť). Klidně si to přiznejme, nechce se mi, vadí mi, že mi to odkapává v koupelně (naštěstí mám teda dvě, ale i tak mi to vadí). Ale i sebelepší pračka, která disponuje programem na šetrné praní spodního prádla, vám kraječky zničí, tečka... Pro mě osobně byla zásadní jedna z prvních návštěv v butiku Le Chaton. Majitelku paní Konarovskou myslím není třeba představovat. Tahle dáma ví o spodním prádle a o tom, jak o něj pečovat, opravdu vše. Právě ona mi doporučila jejich prací prostředek Šatónek. Můžete si samozřejmě zvolit jiný přípravek, ale důležité je složení, aby se jednalo o jemný mýdlový prostředek určený k praní spodního prádla. Dalším důležitým faktorem je teplota vody. Voda, ve které perete, by měla být studená, maximálně vlažná (do 30 stupňů). Osobně studenou moc nepreferuji, mám pocit, že ve studené vodě se to nevypere, což je asi blbost, ale já peru ve vlažné...

Podprsenky, korzety, podvazkové pásy i punčochy obvykle nebývají moc znečištěné. Pravda, občas na ně něco vystříkne, co pak zaschne... Důležité je v takovéto situaci netlačit, nemnout. Pokud byl gejzír vášně opravdu hojný, než prádlo ničit drhnutím, je lepší ho před praním namočit na 5–10 minut do vody s mýdlem nebo mýdlovým práškem. Základ je respektovat materiál a tvar a především podprsenky neždímat. Praní korzetu je kapitola sama pro sebe. Položím je do vany, aby se nepolámaly kostice, sprchuju je středním proudem (to je důležité, nepustit sprchu naplno). Oblasti, kde se dotýká podpaží, anebo v okrajích, které se mi při oblékání podařilo znečistit make-upem, očišťuji právě mýdlovým pracím prostředkem. Nikdy, ale opravdu nikdy nepoužívám aviváž. Je to zabiják lycry a elasticity vláken. Prádlo vždy proplachuji ve studené vodě (i několikrát), aby se zbavilo zbytků prášku. Neždímám, nesuším na slunci, radiátoru nebo v sušičce, nechávám jej volně vykapat na sušáku... Spodní prádlo je ve většině případů velmi jemné a lehce jej můžeme poškodit, proto za další důležitý bod považuji skladování.

Nejdražší kousky v mé sbírce jsou povětšinou korzety. Skladuji je ve skříni v originálních krabicích od výrobce vystlaných jemným papírem. Ostatní sady prádla, punčoch i podvazkových pásů bydlí v šuplících :-)

Jak můžete vidět na fotce, celá tahle komoda z Ikea je plná prádla. Samozřejmě je to dáno tím, že (uznávám :-) ) asi vlastním víc kusů prádla, než lidé obvykle mají, ale především nechci prádlo mačkat. Správné skladování má výrazný vliv na životnost prádla... Není vhodné veškeré spodní prádlo ukládat do jednoho šuplíku. Nejideálnějším způsobem je zvolit jeden šuplík pro jeden druh prádla.

Dalším bodem je cestování. Lepší značky vám obvykle při prodeji zabalí prádlo do sáčků, které pak můžete využívat při cestování (Agent Provocateur – pytlíčky prodává za nekřesťanskou cenu, nicméně nezbylo mi nic jiného, než si ten pytlík pořídit, přece nebudu vozit Agenta v pytlíku od Chantelle :). Obvykle nosím nevyztužené podprsenky, což je samozřejmě pro balení mnohem jednodušší. Pokud mám ale kousek, který je vyztužený/má kostice nebo se jedná o korzet, velmi dbám na to, jak ho do kufru položím, aby nedošlo k fatální deformaci...

Pokud máte po přečtení článku pocit, že vlastně celý váš nadcházející život by se měl točit kolem několika kousků ve vašem šatníku, tak se nebojte, všechno je jenom o zvyku. Mě dnes už ani nenapadne špatně uložit, uskladnit prádlo do skříně, do šuplíku nebo do kufru. A s praním je to snadné, můžete to vyřešit jako já, že máte tolik kousků spodního prádla, že když se vám prostě prát pár dnů nechce, tak se nic neděje, a pak můžete udělat jednou za čas velké prádlo...

Lucka ♥