LEVNÉ vs. DRAHÉ PRÁDLO

Vzhledem k tomu, že po několikáté máte možnost u mě na blogu, respektive instagramovém profilu soutěžit o prádlo, které do soutěže věnoval sexshop Růžový slon, se kterým ráda a dlouhodobě spolupracuji, samozřejmě jsem začala dostávat častěji otázky týkající se prádla. A také já jsem se vás ptala, kde nejčastěji nakupujete, protože inspirace není nikdy dost. Co se týká praní prádla nebo jednotlivých značek, odkážu vás na předchozí již vydané články :-)

Několikrát také zaznělo, jak jde dohromady levné a drahé prádlo? Jak na to pohlížím? Že je nelogické mít v šuplíku zároveň Agenta a bodysuit se spoustou průstřihů ze sexshopu. No, mně to logické přijde. Jednak zbožňuju různorodost, na nákupech obecně je vidět, jak se v životě mění náš vkus a preference. Stejně jako se v životě posouváme a vyvíjíme (já tedy mám  preferuji posun vpřed, protože stagnaci či dokonce rezignaci nepodporuji), tak se obvykle mění naše příjmy, což se projevuje i v nákupním košíku spotřebitele. Nenarodila jsem se se zlatou lžičkou v puse, občas to v některém z článků zmiňuju, že pro moje rodiče i zbylé obyvatele naší vsi, ale i vlastně spolužáky jsem byla vždycky ta divná Lucie. Lucie, co nikdy moc nemluvila, takže na některé působila namyšleně a pro jiné nudně či zamlkle. O co méně jsem se projevovala verbálně, o to více jsem snila a živě si představovala všechno, po čem jsem toužila a co jsem chtěla jednou v životě zažít.

Veškeré informace o luxusním zboží, značkách jsem čerpala z Elle, kterou jsem si už na gymplu i přes vyšší cenu (vzhledem kmému tehdějšímu kapesnému :-) každý měsíc kupovala, hltala jsem každou stránku, všechny výtisky jsem si schovávala, byla to taková moje bible. Takže když jsem o několik let později vešla do prvního luxusního butiku, alespoň teoreticky jsem byla připravena… :-) Pamatuju si, že jsem už tehdy snila o krásném prádle, jenže pro středoškolačku byl vrcholem nákup v NewYorkeru nebo v Kenvelu. Tak to bylo a já se za to nestydím, ani za to, že jsem vždy čekala na slevy, abych si mohla k podprsence přikoupit další tanga. A měla tak k jedné podprsence 2–3 kusy stejně ladícího spodního dílu. V životě jsou okamžiky, kdy nechcete nebo si nemůžete dovolit koupit nádherné kvalitní prádlo od vyhlášených značek. A těch důvodů pro to může být spousta, od finančních po to, že se chystáte zhubnout nebo plánujete plastickou operaci, takže nákup jakýchkoliv dražších kraječek by byl zbytečným rozmarem.

Mimochodem i dnes mám v prádelníku spoustu kousků, které rozhodně nenesou hashtag luxury, a moc ráda je nosím. Například župánek, který mi dala sestřenka, je z Primarku, podle mě vypadá skvěle, evokuje ve mně jaro, vždy ho ráda v letních a jarních měsících nosím… To je největší výhoda levnějšího prádla, jeho pořízení člověka nezruinuje a za mě je lepší mít na pohled hezké, nezaprané, nepotrhané, nevytahané spodní prádlo než nějakou hroznou smuci fuci hrůzu. Já už se raději po šatnách ve fitku moc nerozhlížím, protože to, co jsem občas viděla, mě fakt vyděsilo. Neočumuji cizí slečny nebo paní cíleně, ale občas nějaká hrůza můj zrak upoutala a o to víc mě šokovalo, když dotyčná byla upravená, hezky oblečená, ale pak se svlékla, a protože prádlo na ulici vidět není, tak tomu jeho stav odpovídal.

Každý máme jinak nastavené cenové hladiny, já dnes do levnějších značek řadím Etam, Change Lingerie, Triumph nebo Intimissimi Samozřejmě pokud chcete a můžete si to dovolit kupovat či vás partner rád rozmazlí nějakým lepším kouskem, tak je to skvělé. Protože já osobně rozdíl mezi levným a drahým prádlem vnímám nejenom v ceně, ale i v materiálech, šitích, střizích, zkrátka ve všem. Nemá cenu rozvíjet tohle podrobnější srovnání, protože srovnáváme neporovnatelné. Zbožňuji krajkové skvosty od La Perla, Myla, Blubella či Lise Charmel  (mimochodem viděli jste jejich novou kolekci, je prostě dokonalá) a spousty dalších. A mám vyzkoušené, že tyhle kousky skutečně v zápase se zubem času vydrží víc. Ale aby vydržely, je třeba jim věnovat péči, kterou si zaslouží, správně je skladovat, přepravovat při cestování a prát, pochopitelně.

U prádla je to jako se vším, je fajn mít adekvátní nároky, a ne nereálná očekávání. Asi nemůžu čekat, že podprsenka z běžného řetězce bude ušita stejně dobře, a především při celodenním nošení poskytne potřebnou podporu (kdo má větší prsa, ví, o čem mluvím) jako prádlo od značky, která se na to roky cíleně zaměřuje. Stejně jako je zbytečné se podivovat, že mi z kalhotek, které stály méně než polední menu v příměstské restauraci, lezou po pár vypráních nitě… Od mojí maminky jsem celou pubertu slýchávala pořád dokola: „Lucie, platíš jenom za značku, to zboží je stejné.” Tím komentovala moje nadšené prohlížení již zmiňovaných módních magazínů či touhu po „značkových věcech“. Pro dokreslení dodám, že pro moje rodiče je značka i New Yorker, normálním obchodem mysleli ťamany na náměstí. Takže tak…Rozhodně si nemyslím, že se jedná o stejné zboží :-).

Ale i levné prádlo má svoje výhody, stejně jako to dražší, propracovanější, „značkovější”. Protože já ráda využívám všech možností a výhod, které mi život nabízí, tak ráda kombinuju a z obou si vždy vezmu to nejlepší.

Výhody levného prádla

Coco Chanel sice říkala, že nejsme dost bohatí na to, abychom si kupovali levné věci, s čímž souhlasím u oblečení, ale pokud bych měla mít 1–2 sady prádla, byť překrásného a ty nosit pořád dokola, tak by mi to přišlo jako dost velká nuda. Navíc 1–2, člověk by se ochudil o tolik možností – bodysuity, podvazkáče, korzet, babydoll košilky, body.

Výhody kvalitního prádla

Tak to asi nemusím sepisovat, že :-). Už samotný nákup je příjemný zážitek. Kolekce jsou vyrobené v mnohem menších počtech, takže prádlo nevidíte na každé slečně ve fitku, či na každé druhé fotce na IG. Materiál je pevnější, odolnější, výšivky i střihy jsou propracovanější. A hlavně takovéhle kousky se už dají považovat a řadit do kategorie uměleckého díla, takže nejste shopaholici, ale sběratelé umění. Alespoň já si to pokaždé říkám, když blaženě odcházím s novým úlovkem z butiku. Navíc pokud po něčem podobném vaše srdce touží a je ochotné chvilku počkat (což je, uznávám, někdy náročné :), tak se dá pořídit v nějaké akci či slevě, třeba za polovinu původní ceny.

Dnešním článkem jsem chtěla říct, že dogmatickým trváním pouze třeba na jednom výrobci bychom se mohli ochudit o spoustu krásného, a především pak následných zážitků z toho plynoucích. Čímž nechci říct, že pokud bych mohla mít doma každý rok celou kolekci od Chantall Thomass či Andrease Sardy, tak bych odmítla, to rozhodně ne. Ale určitě bychto chtěla něčím doplnit, každá značka má svůj rukopis, který je obvykle dost podobný a opakuje se v každé kolekci, i když třeba v jiných barvách. Mně se stačí obvykle podívat a vidím: tohle nadčasové elegantní jemné Simone Perele, kvalitní krajková nuda Chantelle, super push-upky, tak to bude Pleasure State.

Můj nejoblíbenější hashtag #krasnehopradlaneninikdydost znáte, protože ho používám víc než hojně. Jsem moc ráda, že se Slon rozhodl ho proměnit v realitu, díky velkorysé jarní soutěži jsem mohla vylosovat hned několik šťastných, kteří obdrželi a ještě obdrží další svůdné kousky, které je doufám potěší. O tom prádlo je, cítit se dobře a přitažlivě, ale zároveň pohodlně - pokud se bavíme o prádle na celodenní nošení. Ale zároveň mít pár kousků prádelníků, které neslouží k ničemu jinému než postelovým radovánkám a k těm se mi občas prádlo ze sexshopu jeví jako vhodnější. Mě osobně baví nakupovat, objevovat nové značky, střihy napříč cenovým spektrem. Ale zajímalo by mě, jestli skutečně někdo jedete monobrand, 99 % prádelníku máte od jednoho výrobce? Dejte mi vědět :-)

 

Lucka  ♥

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na titulní fotce:  Podprsenka a tanga Change Lingerie kolekce IBI a podvazkový pás Gossard

 

 

SHOP MY LOOK